Uprostřed noci stvořila jsem sebe samu pro dobrý pocit a pavučiny skryté v rámu Není v mé moci moje existence, jíž se chlámu…
Vždycky mne něco napadne a hodím to sem – co kdyby A pak vidím jak v zrcadle Všechny gramatické chyby No co, nějak to dopadne Jen jestli se to líbí
Pousmála se nesměle A ukázala nožku Tak jsem ji shodil z postele Ať probere se trošku V devět máme být v kostele A v osm tu mám drožku
Náš život je určován věčným hledáním pravdy, smyslu a cíle. Hledáním, které nemá konce ani počátku, hledáním, které podstupuje každý, kdo přichází na tento svět. Tak jako všichni jsem se zrodila čistá jako nepopsaný list. A v průběhu let i já jsem začala hledat. Hledat smysl života. A na této cestě mě provázely v různých …
Déšť voní
Sníš o ní
Svět bolí Tisíce dešťů jsi rád při mně stál
Na dobrou noc jsi mi svou píseň hrál
Teď najednou slyším ten hlas v dálce znít
Někdo ji zpívá a prý musíš jít Stékají kapky a já snídám déšť (jak voní)
(Tak) poraď mi jak …
Přišel jsi tak jako déšť s první tmou
A plný lásky jsi stál přede mnou
Musím ti, miláčku, říct: byl jsem s ní
Proč tolik bolí, když tvá slova zní Byls ke mně čestný, já vím, řeks to sám
Vesmír se točí a já závrať mám
Nemůžu slepit, co své …
– Přece bys mě nezastřelila… (výstřel)
(kroky utíkající po dlažbě)
– Pardon!
– Tohle není místo pro krásnou dámu.
– Myslíte? Svítá v dáli odraz nočních scén
Nábřeží kde jsme stáli
Když jsi řekl mi jen
Pojď za mnou
(Jsem tvůj anděl) Zkouším proudem světla projít
Cestu do nebe znám
Ráj znám
(Jsem tvůj anděl)
Neblahá pověst v zádech ho provází
O přízeň dívek sázet se zkouší
Padl mu do oka tvůj pohled nevinný
Přináší s sebou láhev své tequilly
Bývaly ho plné články: „25 let v čele!“ Teď si dělá na zeď čárky, jak dlouho je v cele (Býval ředitelem banky. Pak šel do prdele)