Úvodník

Život si někdy s lidmi hraje jako s figurkami. Ano, necháváme si to líbit, ale občas je to taky to jediné, co můžeme dělat. Anebo to začít brát s humorem. Můj život není ničím výjimečným, naopak se stal šedí všedního dne a já šedivou nesnáším. A tak jsem se obrnila humorem, který mi získává přátele a známé. Není to asi ta nejdokonalejší zbraň, ale zbraně spíše odrazují, nežli by přitahovaly. Takže mám humor a je to asi mé nejcennější jmění, které mám. A jak ráda tvrdím, svůj humor dělím na černý, morbidní a antracitový. Vyberte si.

 Pro ty, kteří mne znají z Drakularia, jsem Drakulka. Pro ty, kteří mne znají osobně, jsem… Jo, jsem to prostě já. A pro ty, kteří mne neznají, jsem jenom jedna z dalších, která si rozhodla psát blog. Ne nerozhodla, byla k tomu donucena skutečnostmi a vlastní snahou se nezbláznit.  Nikdy jsem nechtěla studovat, nikdy jsem nechtěla být účetní a zdravotní sestra, moje nejsilnější stránka byl vždy písemný projev a chtěla jsem mít rodinu a čtyři děti. A protože patřím k lidem, kterým by asi i trpaslík vyrostl, stalo se. Dneska mám vzdělání, které mi zaručuje, že víceméně vždycky seženu „nějakou“ práci.  Pracuju jako účetní a můj život se proměnil v samá čísla a číselné kódy.  A aby to bylo dokonalé, jsem… single.

 Kdybych neměla lehký problém se zadrháváním, díky kterému jsem se musela naučit mluvit pomaleji a dávat si pozor, asi bych dneska dávno seděla v nějakém hudebním rádiu a pokoušela se bavit lidi. Mým snem by byl hudební server, ale konkurence je veliká a navíc o provozu nic nevím. Kdybych měla větší talent, asi bych psala nebo možná tančila, rozhodně bych dělala nějakou tvůrčí činnost. Třeba překládala knihy z angličtiny, ale internetové rozmluvy na twitteru mne vždycky vrátí do reálu mých gramatických nedostatků. Kdyby neexistuje.

 Rozhodla jsem se stvořit tenhle blog proto, abych mohla psát o tom, co mne baví. A jelikož jsem závislá na dvou základních věcech – hudbě a informacích – bude to z části o muzice, která se tu z mně neznámých příčin moc nehraje, z části o mém nadneseném pohledu na účetnictví a absurditách s ním spojených, a o tom, co mne zrovna napadne v tom kulatém, co se obvykle nachází nahoře na krku. A pokud bych někde náhodou porušila autorská práva, tak se předem omlouvám, ale pro samé zákony v účetnictví se mi do hlavy už jiné nevejdou. V muzice jedu od mala, ale předem upozorňuji, že přestože je můj obsah opravdu široký, určitě u mne nehledejte sekci metalu, čistého techna a dechovky. A předem se omlouvám za mou slabost pro osůbku jménem Reece Mastin, tenhle „kapesní rocker“ a majitel jednoho z nejlepších hlasů, které znám, byl tou poslední kapkou, která mne donutila zkusit sama se sebou něco provést. A taky se nad některými věcmi zamyslet a pozastavit a zkusit se na naši společnost podívat trochu zvenčí a porovnávat. A bylo to zajímavé a někdy hodně smutné. Ale smutných věcí je moc a od toho tu nejsem.

PS: Prosím o shovívavost, jsem začátečník. Nelekněte se, když se stránky budou v čase měnit a občas nebude něco fungovat. „Děláme na tom.“