Červen 2014 archive

Divadelní předplatné

Jako malou by mne nikdy nenapadlo, že se jednoho dne stanu abonentem místního divadla a budu celkem pravidelně docházet na rozličná představení. Divadlo je takovou černou skříňkou, u které nikdy nevíte, co se v ní objeví, až ji otevřete.

Continue reading

Ahoj postýlko

„Ahoj postýlko, jsem doma! Chyběla jsem ti?“ Tak asi takhle nějak se hlásím vždy, když dorazím odněkud z výletu. Ano, bez ohledu na to, jak dobře se mi kde spalo, vlastní postel je vlastní postel.

Continue reading

Vůně

Vždycky jsem si myslela, že nemám paměť na vůně. Teď nemyslím jenom vůně, ale samozřejmě i smrady, prostě pachy – pokud to budeme brát obecně. Vždycky až do loňského podzimu.

Continue reading

Pampeliška

Jsou věci tak prosté, že si je ani neuvědomujeme. Společně sdílený zážitek, společná radost, společně strávený čas a společnost jako taková. Člověk si to neuvědomuje, dokud jí má dostatek. Je pro něj samozřejmostí, která se prostě vyskytuje. Vyrazila jsem – jako již několikrát – na bubenický víkend. Přesněji řečeno na víkend s bubeníky a tanečnicemi orientálních …

Continue reading