Potkala jsem na talíři Něco, co mi plány kříží Spíš jsem měla sušit hubu Takhle vím, že zase budu Baňatá jak netopýři
V souznění duší ti zakrývám uši, abys neslyšel křik mých myšlenek. Ve chvíli, kdy mi bereš dech, znamenáš víc, než vůbec tušíš…
Že mněl dobrou figuru, říkali mu Φ-guru! Učil ve sportovním triku fyziku, matematiku… A pak razil na túru!
Říkal mi pán z radosti, že je dobrák od kosti. A já se ptám: U rasa, copak on je od masa? Že by debil v milosti?
Na místech, co roky znám, člověk může zůstat sám, v myšlenkách se ztratit, v čase náhle platit ze vzpomínek krutou daň…
Kač, kač, kačena, byla trochu stlačená. Když jsem sedla na zem, zplacatěla rázem. Sorry, já jsem nechtěla!
Volební právo je jedním z výdobytků civilizace. S rozšiřováním počtu těch, kteří mají právo volit, došlo také k devalvaci jeho hodnoty. Z práva, které mělo původně jenom pár jedinců, takže jeden hlas měl hodnotu třeba dvou procent, se stalo dneska právo s hodnotou hlasu vyčíslitelnou ani ne v promile, ale v něčem, co se schovává za pěknou řádkou nul.
Seděla si na okapu,
čekala, až taky skapu.
Toho se však nedočkala,
zbyla po ní kaluž malá.
Prostě byla hloupá.
Byla totiž kroupa.
Potkala jsem na silnici
superdlouhou tasemnici,
měla články,
jako tanky,
tak dostala na palici!
Upadl mi na nádraží
kufr, co už něco váží.
Měla jsem v něm cihly zlaté…
Ukradl ho rychlý spratek!
Doufám, že se v pekle smaží!