Průvodní slovo na téma Živly

Náš život je určován věčným hledáním pravdy, smyslu a cíle. Hledáním, které nemá konce ani počátku, hledáním, které podstupuje každý, kdo přichází na tento svět. Tak jako všichni jsem se zrodila čistá jako nepopsaný list. A v průběhu let i já jsem začala hledat. Hledat smysl života. A na této cestě mě provázely v různých podobách všechny zemské živly: Oheň, země, vzduch i voda.

První okouzlení bylo ohněm. Ten hřejivý pocit přátelství,oheň v srdci, žár válek i lásky, která nikdy neuhasne. Plamen, který slouží, očisťuje i boří zároveň. Ten mihotající se obraz ve všech podobách lidské duše, které je člověk schopen. Hořící plamen, který člověk uchopí do rukou, aniž se popálí. Plamen, který nosíme v sobě. Plamen, který vytváří lidské teplo. Plamen života.

Vzduch, který nás obklopuje, je všude s námi. Proniká prostorem jako myšlenky a zalézá do nejzažších koutů. Vítr pohání mraky, češe vlasy a čistí města od všech nekalostí, které jsme schopni vytvořit. Vítr, který pohání lidi z místa na místo, nedovolí nám ustrnout v našem vývoji. Ale i vítr, který boří domy a láme větve starých zlozvyků. Vítr zrady i změn. Vzduch, který dýcháme a tvoří naši součást. I já jsem se nechala vést tím větrem.

Voda, je tak čistá a krásná, nespoutaná. Svou silou vytváří nádheru cest i záplavy bahna, jež ulpívají jako nános, aby je smyl lehký déšť. Koloběh pravd a lží. Víry, z kterých se točí hlava, lákají jako droga, ale nesmíš se nechat svést. Barvy, které se v ní odráží jako v zrcadle, odráží naši duši. Barvy, které tvoří celý svět. Voda, která dává život, zahání žízeň a tiší vztek. Voda, která plyne jako čas. A čas plyne s námi.

Jako poslední navštívila jsem zemi. Byla krásná a ryzí, tak přirozená. Stromy s pevnými kořeny, aby odolaly všem předchozím živlům až do doby, než přijde jejich čas. Tvory žijící v rovnováze se svým okolím. Rovnováhu mezi zlem a dobrem – pro dobro. A poznání, že stačí sebemenší zásah a můžeš ublížit milionkrát víc, než jsi čekal. A všechna krása a život se ti složí jako domeček z karet při zemětřesení. A teď stále hledám rovnováhu – ve mně – v nás.

Teprve poté jsem pocítila, jak těžké a krásné je žít a jak dlouhá je cesta se to naučit. Je zvláštní, že teprve poté člověk pozná, čeho všeho je vlastně schopen. A že to, jaký je, záleží na tom, jak dokáže tvořit a zároveň respektovat své okolí. Pomocí oněch čtyř živlů: Ohně, vzduchu, vody a země. A z nich pak může vstát živel nový, který povýší všechno do vyšších sfér. Pátý živel – živel v nás.

(Psáno někdy po roce 2000 jako průvodní slovo k módní přehlídce)

Mrznoucí voda