Statistika

Nevím, kdo první vymyslel statistiku a rozhodně nehodlám otevírat svá skripta, abych to tam hledala. A ani nehodlám pátrat v chytré knize internet. V každém případě ten, co to vymyslel, tím dal zbraň do ruky šťouralům, kteří si myslí, že zaměstnaný člověk nezná větší rozkoš než vyplňovat nesrozumitelné tabulky, které vymyslel a evidenčním číslem opatřil někdo, kdo pravděpodobně nikdy nebyl v praxi. A pokud náhodou byl, považuje za praxi dvouhodinovou prohlídku výrobního závodu dané kategorie.

Můj otec tvrdí, že statistika je přesný součet nepřesných čísel. Mám svou vlastní definici statistiky. Je to jedna nebo několik vzájemně propojených tabulek, které z 80 % postrádají kolonky pro část údajů, které však nakonec vyžadují zahrnout do celkového součtu, z 50% odporují zdravému selskému rozumu, z 20% používají kódy, z nichž 60% nesmíte použít, protože jsou vyhrazeny speciálním institucím (což se nikde nedočtete), a ze 100% se odkazují na vysvětlivky, které jsou v rozsahu minimálně 1 strany A4 na 3 strany tabulek, přičemž minimální množství vysvětlivek je 1,5 A4 na jednu statistiku. A teď to podstatné – ze 100% nerespektují ostatní zákonné termíny. Dopočetli jste se? Jestliže ano, předpokládám, že vám vyšlo, že statistika je 1,5n na x zaokrouhlené na tisíce s tolerancí +/- půl milionu. Čeho? Čehokoliv!

Statistika je něco jako vědecky podložený podklad z křišťálové koule říznutý výpisem z vašeho trestního rejstříku. Pokud je zatím čistý, máte naději, že vám na všechny ty „kvalifikované odhady“ nepřijdou.

Za starých časů platilo, že doprostřed si můžete napsat cokoliv, hlavně když to půjde na kříž. Jenže s rozvojem počítačových systémů se i ze statistických dotazníků stal n-rozměrný systém nelogičností, které do sebe ale musí s matematickou přesností zapadat. Měly by. V ideálním případě. Ale to na vás nesmí statistika zařvat třeba takový údaj, že vyčíslené odměny nezapadají do stanoveného rozmezí X-W, přičemž ty, které vámi vyčíslené jsou v kategorii ZŽ. Jednou, dvakrát zkontrolujete účetnictví, načež pokrčíte rameny s tím, že za jejich předpokládaná rozmezí nemůžete, a v případě, že vyplňujete statistiku elektronicky a daná tabulka vás nenechá tento údaj uložit, vytisknete to a vyplníte statistiku ručně. Když nechtějí mít elektronický výstup, ať si to do těch svých programů prostě překlepou.

Za ta léta jsem objevila, že je celkem jedno, jakou statistiku vyplňujete a k čemu má údajně sloužit. Ony nelogičnosti najdete v jakékoliv statistice, jenom v některé jsou na první pohled vidět, jelikož to odporuje prostému selskému rozumu a technicky to vlastně nevyžaduje větší odborné znalosti. Chcete příklad? Dám vám ho.
Představte si, že třeba vyplňujete truhlářskou statistiku. A máte v ní úžasnou A3 plachtu na to, abyste vyplnili to, co vyrábíte, do správných kolonek, a to prosím v kusech a cenách zaokrouhlených na tisíce. Podíváte se do kolonek a začnete se smát. Právě jste totiž objevili, že čalouněná obýváková sedačka patří do stejné kategorie, jako malá taburetka, bez ohledu na to, že jedna sedačka stojí 30 tisíc a jedna taburetka ani jeden. Ve výsledku vám vyjde, že vyrábíte divná velká předražená křesla. A ještě větší perlou je, když máte zakázkovou výrobu nábytku (stejně jak jsem to zažila já) a vyrábíte třeba lékárenskou táru nebo bowlingovou dráhu. O originálech na zakázku pro p.Knížáka a jiném ani nemluvě. Myslíte si, že statistika s něčím takovým počítá? Ne, ta je stavěná na běžnou sériovou výrobu – a to v lepším případě. To jediné, co vás v dané chvíli může zachránit, je existence kategorie ostatní – pokud tedy existuje, což taky nebývá pravidlem. V případě, že neexistuje, nezbývá vám, než rozepsat tuto výrobu do jiné libovolné kategorie, protože jinak vám nebude sedět výroba na oficiálně vykázanou fakturaci. Ano, schválně píšu oficiálně vykázanou – víme své. Pokud si myslíte, že si pomůžete, když si v průběhu roku povedete sortovaně výrobu v excelu, jste na omylu. Za rok vám totiž přijde statistika upravená o zjištěné poznatky, přetříděná zcela jinak a s novými nesmysly, nad kterými se budete chlámat zapřeni o futro nejbližších dveří.

A tak třeba kvůli personální statistice zjišťujete, kdo se čím pře 30ti lety vyučil, abyste to správně uvedli do kolonek získaného vzdělání. K čemu je to dobré? Celkem k ničemu – i když nikdy nevíte. A tak objevíte, že pomocná síla na farmě je vyučená šička spodního prádla. Anebo že vám na vrátnici sedí devadesátiletý kolář – což se později hodí, když potřebujete udělat repliku středověké toalety v židli na kolečkách do nejmenovaného hotelu v Českém Krumlově.

A tak člověk proplouvá statistikami. Třeba jsem dosud nezjistila, kde berou údaje o průměrných platech v daných profesích. Statistika do takových detailů nechodí, obvykle člení na dělníky a THP (technicko-hospodářské pracovníky) a statutární osoby, na zdravotních pojišťovnách nebo na správě sociálního zabezpečení obvykle profesi taky neznají a o údajích z finančních úřadů nemůže být ani řeč. Podle toho, co jsem se za léta dozvěděla bokem, je prý na každou statistiku 200 respondentů. Ročně se obměňují dva. Pak se můžete ze statistiky vykroutit jedině tak, že přestanete splňovat její základní kritéria jako převažující výrobní činnost, počet zaměstnanců nebo obrat. V tu chvíli vám však jenom hrozí to, že vyfasujete statistiku jinou. Takže vzhůru do kolonek!
Odpadová statistika je taky hříčkou čísel sama o sobě. Když opominu to, že převádíte z jednotek na jednotky, které vám přijdou celkem nesmyslné (třeba z metrů krychlových na stovky kil, protože metrák je přece tak úžasná jednotka), tak vyplňujete úžasná data, která opravdu jenom odhadujete. No řekněte, přepočítával z vás někdy někdo, kolik spotřebuje za rok hadrů? Anebo třeba takové hobliny – pokud tedy tušíte, jak velké silo máte, jak moc v něm mohou být našlapané a použijete již zmíněný udaný koeficient – může vám vyjít výsledek, o jakém se vám ani nesnilo. A pak třeba vyplňujete, kolik se vyvezlo z haly na chov krůt hnoje. Což o to, na to máte faktury, a tak hrábnete do faktur a spočítáte. Myslíte si, jak jste to hezky vyplnili, a odešlete. A za týden vám volá někdo ze Statistického úřadu: „Prosím Vás, ale ten statek vykázal, že toho odvezl o dvě tuny míň?“ A co mně je sakra do toho?!

Je jedno, kterou statistiku zrovna vyplňujete, energetickou, zemědělskou, dřevařskou nebo truhlářskou. Docela zajímavé jsou občas vývozní statistiky služeb. Obdržíte jednoduchou tabulku k vyplnění v tisících, zemích a měnách a k ní celý sešit příslušných kódu. A podle kódů musíte roztřídit, co jste vlastně vyvezli. Vezmete to poctivě, internetové služby do internetových služeb, finanční do finančních, pojistné do pojistných. A když si myslíte, jak krásně jste to vyplnili, zazvoní vám telefon a tam se ozve: „Dobrý den, tady paní XY Statistický úřad, prosím vás, vy jste nám zaslala čtvrtletní výkaz AB, ale ty kódy, co jste tam použila, to použít nesmíte…“ CO PROSÍM?! A tak se dozvídám, že kódy pro pojištění a finanční služby jsou vyhrazeny pro pojišťovací a finanční instituce a kdyby se to objevilo někde jinde, musí to hlásit ČNB kvůli dozoru. „A co tam mám, prosím vás, napsat?“ „Můžete to zahrnout pod holdingové služby.“ „A u těch, kteří nejsou v holdingu?“ „Vy jste pojistili někoho mimo holding?“ „Už ano.“ Paní chvíli bezradně mlčí. Nehodlám jí vysvětlovat majetkové spřízněnosti. „A nemohla byste to schovat pod ten holding?“ Co s ní mám dělat? Příště pro jistotu použiji jediný kód – holdingové služby. Pro všechny i mimo holding! Nedá mi to a vracím úder: „Nemohli byste k těm vyhrazeným kódům poznačit, pro koho jsou vyhrazené?“ „To je dobrý nápad, to bychom snad mohli.“ A co myslíte, udělali to? Samozřejmě, že ne. Asi si rádi taky čas od času telefonují.

Největší nářez jsou vždycky velké roční účetní statistiky. Vzájemná provázanost tabulek je vražedná a máte-li elektronickou verzi, systémem pokus omyl zjišťujete, co se kam odvolává. Prostě proto, že tvůrce opět v členění statistiky zapomněl na kolonky „ostatní“. A tak třeba v pořízení majetku není kolonka na pořízený již odepisovaný majetek, případně vám statistika křičí, že součet dlouhodobého majetku neodpovídá kolonce v rozvaze, kde je vyčíslen i s přeceňovací položkou, se kterou jste ho nabyli, kterou však podle návodu doslova nesmíte zahrnout do rozpisu majetku v tabulce majetku. Některé chybové hlášky vyloženě vypadají jako pokus o přesnější vyjádření teorie relativity. Nakonec zjistíte, že optimalizací těchto chybových hlášek strávíte víc času než původním vyplňováním všech tabulek dané statistiky. Zlaté kvalifikované odhady všude tam, kde se dají použít. Už jsem si zvykla, že musím zanedbávat některé specifické položky rozvahy, jako jsou směnky a šeky, zálohy na obchodní podíly a další úžasné delikatesy, se kterými se běžný podnikatel může bez problémů setkat bez ohledu na jeho velikost. Není na to kolonka, není kolonka ostatní a program trvá na tom, že musí součet sedět? Prostě si vyberete tu kolonku, která pokud možno nemá speciální rozpadovou tabulku, která se na ni zase odvolává. Protože i falšovat se musí umět! Jen vám pak zase nesmí paní zavolat a zeptat se, proč je to číslo o tolik větší, než bylo loni! Maminko, za co?!

Snad každá účetní – nebo aspoň většina z nich – vám potvrdí, že statistika se vyplňuje až tehdy, kdy fakt nemáte, co dělat. Je to až to úplně poslední v řadě, do čeho se pustíte. Někdy snad půjdete raději i uklízet archiv. Pokud tedy nezačne statistický úřad masírovat vaše nadřízené tím, že posílá urgence do datové schránky. Protože pro management je každé jen trochu úřední lejstro prioritou prvního stupně. Oni to vyplňovat nebudou, že jo. I když při představě, jak se o to snaží, se vám ohýbají koutky úst nahoru. Před tímto vás zachrání leda průběžná komunikace s pracovníky statistického úřadu. Vysvětlovat totiž managementu, že jste nuceni vyplnit a odeslat statistiku do osmého v měsíci, zatímco dle zákona máte patnáct dní na vystavení faktury a 25 dní na podání DPH, je holá zbytečnost. Protože manažeři mají běžně na vystavení faktury třeba i rok – že ano, protože se to dá přece zpětně vykouzlit… Když vám tohle řekne manažer, kroutíte nad tím hlavou, když vám tohle řekne právník, přemýšlíte, zda jste se zbláznil vy anebo on. A když vy jim řeknete, že mají smysl pro humor, hrozí vám, že ten váš nedocení…
Ale naše účetní a naši manažeři vymysleli na pracovníky statistického úřadu velmi specifickou pomstu. Když opomenu přístup typu – posílám vám rozvahu a výsledovku, vyplňte si to sami – vymysleli fúzi a štěpení. A aby to povýšili na samotný vrchol, vymysleli to ještě v rámci jednoho roku!

„Dobrý den, nám nenavazují rozvahy, můžete nám to vysvětlit?!“ „Ale jistě, došlo tam k fúzi zpětně k 1.lednu.“ „Aha. Tak to už chápu. A mohu se zeptat, proč uvádíte údaje jen k předposlednímu v měsíci? To bude asi překlep, že ano.“ „Ale vůbec ne! Prostě proto, že jsme se z předposledního na posledního rozštěpili.“ „PROSÍM?!“ A následuje ticho, které je vám skvělým zadostiučiněním. A za půl roku vysvětlujete, proč zase vykazujete nižší čísla. „Protože se činnost převedla na odštěpenou nástupnickou společnost.“ Statistický úřad se s tím časem srovná a převede vám statistiku na jinou společnost.

A pak jednoho dne přijdete do práce a naleznete v mailu přeposlanou urgenci Statistického úřadu. A tak se znovu tážete: „Prosím Vás, myslím, že jsme si vyjasnili, že statistika přešla z firmy A na firmu B. A najednou tu mám urgenci statistiky na firmu A. Tak jak to tedy je?“ Z opačné strany dorazí mail: „Tahle statistika není zasílaná od nás, ale z Prahy, přesouvám Váš dotaz tedy tam.“ Pomalu začínáte uvažovat o tom, zda by se nedalo nějak nenápadně zlikvidovat statistický úřad. Nakonec vám ale dojde, že jediný způsob, jak spolehlivě rozložit jakýkoliv úřad, je zevnitř. A tak si mnete ruce s ďábelskou myšlenkou: Už jsme rozštěpili, co se dalo, myslím, že je zase na čase fúzovat. Na statistice budou mít radost!
A pro jistotu napíšu znovu paní, že jsme auditovaná společnost, takže roční výkazy ode mne do konce března fakt neuvidí. Myslím si, že tak někdy na konci září by to mohlo být akorát… Známe své manažery.

PS: A až mne hodně naštvou, dám jim tip na společnost XYZŽ! Myslím, že to by je konečně mohlo dokonale zmást. Ten název je u nás tolik oblíben, že už ho má celkem čtvrtá firma. Mohlo by to fungovat jako smyšlený formulář v Asterixovi a Obelixovi ve Dvanácti úkolech pro Asterixe na jejich pouti „Domem zatmívání mozků“… A hlavně – bych se s nimi tentokrát nedohadovala já!

Židle osvícení